Z nebe se splyne
Se shůry bílé
Co tuší se tuší
Zase do sněhu vpije
A krví vryje
Jako opak utopie
Moje naděje
Snad nezebe Tě láska
Jenom stesk a samota
Která zrozená je z vize
Vůlí odmítnutá krize
Andělé bydlí v paneláku
Hříšníky zvedají k měsíci
Svatí se musí dát k funebrákům
Mají negativní premisy
I když v převráceném světě žijem
Spleenem se zpíjíme jako vínem
Dokud věříme potud nezahynem
Dokud bojujem potud půjdem vpřed
Je to jen agitka. I když v neštěstí žijem
Na bolest dá se nemyslet
A s úsměvem dojdeme východu slunce
Nejsme jen rozmarem božím.
Jsme důvod evoluce.