jsem mužem výkřiků do tmy
jsem mužem rozbitých kostí
a nekonečných návratů
hrdinou obtisknutým do mraků
a cílem zoufalců propadlých na konci své cesty
jsem vrba vyslechnu si všechny tvoje stesky
a studánkou je pošlu vpřed
by mezi lidmi našla odpovědi
jsem had v kořenech skrývám jed
zuby ti vytetuji odpověď
v kůži
v zubech držím růži
a krví z lůžka píšu
v hloupém davu vlněných kabátů
budu věřit v modré nebe nebe bez mraků
v kterých uviděl bych tebe
stužkou historických povlaků
sešiju sen A ten sen hrozně zebe
