Jen věčné výkřiky do tmy bože, jak mě to už nebaví
Jen věčné kaňky od inkoustu na srdcích počítače nemají duši
Jen věčné slzy perlivé proč pláče nikdy nemaj dosti?
odpustit? Co? Dát nový den? Objetí, tišení, maličkosti!
Jste zbabělci pro boha tak si přiznej svoji slabost!
Jste milenci sebe v tom nepřebývá radost!
Jste umělci! Život vám nedá zadost!
I ve smrti budete zneuznaní
na co chcete klid? nebude v něm kouska slávy
Vzpomeňte Prométhea, křičte o bolest
netruchli ve vzpomínkách ale stvoř z nich nový život
Neuč se zapomínat miluj pomíjivost
Neuč se dívat zpět kráčej když nemáš síly.
Nauč se žádat o pomoc
Chtěj stále víc Oheň nemůže mít dost
a nejjasněji planu hvězdy
Proč chcete žít jen pro odlesky…?
