Jsa ztracen v mlhách podzimu
Sám sobě dávám za vinu
co ztratil jsem a v mlhách skryl
opojen plnými doušky pil
Jsa utopen v slzách nectnosti
Já nežádám ničí milosti
a ničím ničím stvořený svět
jež ze snů známe nazpaměť
Jsa utopen v slzách bolesti
snažím se cestu proklestit
snad k začátku snad k odpuštění
vím dobře že nic z toho není
Jsa na konci sil s nimiž kdy
já zrodil se Však dobře viz
že padnout mám-li, bradou vzhůru.
Otázkou je kam po smrti půjdu…
