Skrývám se před příchodem tvého rána
Chci tě mít slabou dokud nezhojí se rána
Kterou otevřela´s nehtem v mojí tvář
Vytrhané listy skládám ke kalendáří
bys věděla, že má smysl začít znovu
uzavřít přívod tomu vodopádu bolu
uzamknout svět aby vše co v něm kdy teklo
zamrzlo v momentu než zažehla jsi peklo
což hledám lítost ve tvé tváří
nabrousilas hrany svatozáři
v rozbitém okamžiku nevidím světlo
doufám jen že to co máme neuteklo
