Do daleka poputuji, abych přeplul stín.
Padl na mě, když jsem vstoupil k Tobě do květin.
Do daleka poplavím se, abych přeplul vinu,
kterou jsi mi – z rozmaru jen – dala za příčinu.
Do daleka pojedu, až kde se rodí mraky.
Jenom milá nezapomeň – za to můžeš taky.
Do daleka, do daleko zvou minulé deště
moje milá, dnes už nevím… miluji Tě ještě?
