.jpg)
„Moderní vyprávění by nemělo začínat popisem.
Popis je stravitelnější, je-li dynamický a je-li podložen hlediskem jednajících postav.
Popis je přesvědčivější, vystihuje-li i kontroverznější rysy subjektu či objektu.“ 53)
53) HRDLIČKA, F. Průvodce po literárním řemesle. 1. vyd. Praha:...
„Obecně vzato, popis by neměl zprostředkovat jen okamžitý dojem (výjimkou jsou impresionisticky laděné prózy), ale i pozadí, odvrácenou tvář a minulost jevu: Moře, které se perlivě tříští o skály, zaplavilo loni rybářskou vesnici…“ 54)
Což podle mě jednak dělá popis zajímavějším, jednak to dá...
Nepředávejte čtenářům jenom krásné fotky, úchvatné obrazy viděného. Dodejte k tomu emoce. Jak postavy rozveselí pohled na krásnou krajinu (či na kopu mrtvol, píšete-li o psychopatovi) a rozesmutní pohřeb, jak stojí v kontrastu pocity princezny a žoldáka apod.
Podobný nešvar nedostatku...
Nestačí jenom popsat, co člověk vidí, ale taky jak to kolem páchne, jak se přitom postava cítí apod. Dobrý popis smyslového vjemu umocňuje pocit, že sám čtenář je jednající postavou příběhu.
V minulých stoletích byly v módě dlouhé, podrobné popisy. To už neplatí, zdlouhavé popisy až na výjimky nudí. Jsou samozřejmě spisovatelé, kteří nás jimi dokáží ohromovat celé strany (Mervyn Peake), ale ani oni to nedělají věčně. Děj je hybatelem příběhu.
Jedná-li se o fyzické popisy, ať už lidí nebo okolí. Didaktické popisy jsou k ničemu, lepší bývá nahradit je přirovnáním, metaforou. Stačí, když popis načrtnete, a zbytek si už čtenář dotvoří sám. Lidé, kteří čtou, si chtějí věci představovat, ne je mít nalinkované.
Fantasy se často odehrává v jiném světě, než jaký je nám znám. Mnoho autorů si vytvoří svět vlastní (U. Le Guinn – Zeměmoří, T. Pratchett – Zeměplocha) a popíší ho do nejmenších detailů. Třeba J. R. R. Tolkien několikrát podrobně popsal podobu Středozemě – i když v jeho případě se už...
V O psaní nás Stephen King prosí o toto: „Ušetřete mě pokud možno hrdinových prudce inteligentních modrých očí a energicky vystrčené brady; stejně jako hrdinčiných arogantních lícních kostí.“ 55)
Inteligentní přece bývá člověk, a ne koleno, tak to mějte na paměti a nedávejte věcem vlastnosti,...
Popisujte jenom to, o čem něco víte. Nemá smysl popisovat meč a nevědět, co je to jílec. Jenom se dopustíte faux-pas.
Je dobré používat metafory, ale musí to být trefné metafory. Není-li čtenáři jasné, co chtěl autor říci, je metafora špatná.