Láska je sněhovou vločkou zarytou do ramene.
Studí, až pálí, zlomená tříska, oči jen k pláči.
Nechci ji páčit, nechci ji zlomit.
Snad ji tam zanechám, uvidím, rána se zhojí.
Bolest je testament života vyrytý do kamene.
Utéct jí nejde. Smířit se… copak to stačí?
Já bolest nechci. Takže se života bojím?
Upírkou prokletý, ve městě propastí neobstojím.
