Sen na 5.dubna

Začínáme s nějakým historickým příběhem o Králi železném a zlatém. Vypráví ho majitel hradu s dcerou a synem (kterého v některých záběrech z nepochopitelných důvodů musí nahrávat nahého ve sprše) a je prolínán s tím, jak jsme na univerzitě, a snažím se dostat do počítačové učebny. Přitom na střídačku potkávám různé lidi – na vrcholku budovy Adriu, o patro níže Verču ze skautu (právě se s ní někdo rozešel a je v depresi, jde se mnou jenom několik pater a já přemýšlím, jestli ji pozvat na rande – ne že by se mi tolik líbila, ale spíš proto, že by to mohlo pomoci emočním problémům nás obou).

Dole pod schody pak potkávám Radku, něco spolu řešíme. Najdu učebnu, ale jsem o patro výše, Syky, který tam něco spravuje, mě nasměruje to výtahu/tunelu, který mě doveze někam úplně do háje.

Teď mám zmatek a nevím, co bylo dřív, co dýl, ale nacházíme nějakého bezdomovce, se kterým vyrážíme na prohlídku historických památek. Ocitáme se i v jednom městě, kde už jsem byl (snad v jiném snu) a kde prohlížíme tři místnosti s historickými freskami (trochu jak ze Srí Lanky). To město má být ale v ČR, kousek od ZR. Protože už jsem tam byl, jdu ven a balím bezdomovci cigaretu a podivuji se jeho vizi, kdy v okolních zalesněných kopcích vidí ohromné vrakoviště aut. Pak se tam objevují další hosté, snad černoši, a my odtamtud odcházíme.

Nevím, jak se tam dostávám, ale jsem v nějakém domě, kde jsme snad hráli DrD, je tam i Chovanec a Adria. Zvedáme se na autobus. Chovanec se ptá, jak to vidím s DrD zítra, a já říkám, že nemůžu. Ptá se proč a já se rozčílím – jak se může pořád ptát, přece nikdy nemám čas.

Odcházím na noční rozjezd, Pavel mě zničehonic předbíhá – nikdy jsem ho neviděl běžet. Doběhne na autobus dřív, taky se rozeběhnu, nakonec jeden chytnu, ale je plný, takže nastoupím na skatebord a nechám se táhnout na provaze.

Kousek od nádru si jedna babička stěžuje, že tam s vozíkem neprojede, protože její vozík má zkurvené kolo, tak jí řidič zajede až ke vchodu a ona vyjde po svých, bez vozíku. Pokračujeme dál, na skatu to se mnou pěkně hodí. Bavíme se s řidičem o tom, jak je to nebezpečné. Čekáme na přechodu, přebíhám na zelenou pro chodce, vidím někoho, jak bere nezamčené kolo, nekrade ho? Pak si všimnu, že autobus jede jiným směrem.

Předposlední sen mě vrhá do performance, kdy lepíme malovánky s kačerem Donaldem a jeho výhrůžkami někomu na okno. Berou to mladí kluci, nakonec jim pošleme i jejich fotky ze školy a jim dojde, že jsme je sledovali a řeší, kdy jsme to asi tak nafotili.

A pak přichází ještě poslední sen a ten mi už úplně vypadnul O.o