Nepředávejte čtenářům jenom krásné fotky, úchvatné obrazy viděného. Dodejte k tomu emoce. Jak postavy rozveselí pohled na krásnou krajinu (či na kopu mrtvol, píšete-li o psychopatovi) a rozesmutní pohřeb, jak stojí v kontrastu pocity princezny a žoldáka apod.
Podobný nešvar nedostatku citu se často objevuje u spisovatelů – mužů, většinou právě oni nabízejí jenom hezké fotografie. Bez života, bez citu. Ženy bývají mnohem emotivnější. Ale nic se nemá přehánět, červené knihovny je už tak dost.