.jpeg?s3=1)
… neboli obtesávání problému, až vynikne jeho tvar, alespoň tak o tom mluví Jiří Pavlovský. 43) Jde o to, že přímo nezmíníme daný problém, jenom ho naznačujeme, nenápadně se k němu vracíme, případně se mu úzkostlivě vyhýbáme. Nikdy o něm nemluvíme naplno. Záleží na čtenářově inteligenci, jestli problém rozpozná.
Pavlovský se zmiňuje o tom, jak jeden jeho známý, překladatel, teprve v polovině knihy přišel na to, že jedna z postav má rakovinu – což nikdo v celém díle neřekne. Jde to poznat podle chování postav, podle toho, jak se vyhýbají některým tématům apod.
Jedná se o poměrně náročnou metodu; může se stát, že nebudete tesat dostatečně zručně a čtenáři si vaši sochu spletou s kusem skály.
43) PAVLOVSKÝ, J. Prosté umění konverzace aneb Ukázky s přednáškou. Pevnost: měsíčník o fantasy, sci-fi a hororu. Praha 2006. č. 5. ISSN 1213-8251.