· Knihy: jeden z nejspolehlivějších zdrojů informací, ovšem i u nich se musíte dávat pozor na renomé daných titulů. Jedná se ovšem o složitý a zdlouhavý způsob shánění informací. Úzce souvisí s avizovanou literární poličkou.
· Internet: dá se na něm najít skoro všechno, je snadno přístupný. Ale je taky plný dezinformací. To, co si najdete na internetu, nepokládejte za dané ani ověřené.
· Filmy: jsou dobré maximálně coby zdroj inspirace. Jinak překypují nesmysly. Nic, co vidíte ve filmu, nepovažujte za pravdivé, ne, dokud si to někde neověříte.
Dokumenty: Tak s těmi je to o něco lepší, ale i u nich si dávejte pozor na kvalitu.
· Zážitky přátel: lehce zjistitelné, dobře použitelné v příběhu – třeba to hrdinovi někdo může vyprávět, tak jako vám to vyprávěli vaši kamarádi. Ale zase pozor: lidé rádi přehání, takže co vám napovídají, berte s rezervou.
· Odborníci: ze všeho nejlepší bývá sehnat si nějakého odborníka v dané problematice. Letce na létání, šermíře na boj, vědce na „pochybné žvásty“. Najít si někoho takového ovšem nemusí být nejlehčí.
Doporučení:
· Vždy si o dané problematice něco zjistěte z více zdrojů a získané informace zkonfrontujte.
· Píšete-li o nějaké nepříliš vzdálené době, Andrzej Pilipiuk doporučuje prostudovat si denní tisk, paměti tehdejších lidí a populárně naučné práce o dané době. A hodí se také navštívit muzea, starožitnictví apod.