.jpg?s3=1)
„Pokud je to možné, neměli byste mít v pracovně telefon a rozhodně žádnou televizi nebo videohry, se kterými byste mohli ztrácet čas. (…) Pro každého spisovatele, a pro toho začínajícího zejména, je jedině dobře, když se zbaví všeho, co by ho mohlo rozptylovat.“ (1)
Tohle varování neberte na lehkou váhu. Brzy zjistíte, že je neskutečně snadné nechat se rozptýlit.
„Já pracuji při hlasité hudbě (…), ale tahle hlasitá hudba pro mě znamená jen další zavřené dveře. Obklopuje mě, chrání mě před světem. Když píšete, chcete se přece okolního světa zbavit, nebo snad ne?“ (2)
Chcete, věřte mi, že chcete, protože nemyslím, že byste byli schopni tvořit příběh a zároveň si s kamarády vyprávět vtipy. Jinak byste se na své dílo nebyli schopni soustředit a výsledek by nestál za nic.
Najdou se i opoziční názory. Andrzej Pilipiuk je střídavě pro a proti poslechu hudby; prý rozptyluje. Je tedy hudba nezbytná?
Ještě než jsem si koupil notebook, psal jsem na PC v našem obývacím pokoji, který je navíc propojený s kuchyní. Dalo by se říct, že to je nejfrekventovanější místo v bytě. Asi dva roky, možná i déle, jsem opakoval rodičům i sourozencům, že když píšu, nemají na mě mluvit. Nikdy, za celou tu dobu, to nepochopili, mohl jsem jim to říkat desetkrát denně, stejně si neodpustili říct nějakou hloupost a obrátit se s ní na mě. Někdy tomu šlo zabránit: měl jsem nasazená sluchátka a týral jsem uši zbytečně hlasitou hudbou, to bylo řešení. Občas se mi ovšem poštěstilo, že jsem neměl zapnutého nic, jenom jsem prostě odfiltroval okolní vlivy. Rodiče se v kuchyni bavili, já to registroval, ale nevnímal. Když mluvili o mně, dělal jsem, že je neslyším, když mluvili ke mně, zrovna tak. Jak říká King, hudba je jen způsob, jak se odříznout od skutečnosti. Není nutně potřeba, pokud se od skutečnosti umíte odříznout i jiným způsobem (např. Leonard Medek píše zásadně po hospodách, to je v hluku, bez hudby).
(1) KING, S. O psaní: Memoáry o řemesle. 2. vyd. Praha: BETA – Dobrovský, 2005. ISNB 80-7306-188-0. s. 121.
(2) KING, S. O psaní: Memoáry o řemesle. 2. vyd. Praha: BETA – Dobrovský, 2005. ISNB 80-7306-188-0. s. 121.