- Odchylky od schémat: dle Jiřího Pavlovského, když narazíte na nějaké klasické schéma, přemýšlejte, jak byste ho mohli ztvárnit nově. Přitom ale nesmíte zapomínat na logiku: „Odchylka od klišé totiž musí mít smysl. Klišé jsou tu z určitého důvodu – vystihují základní chování lidí. Pokud se od něj pokusíme odchýlit, musí to mít logiku a musí to vycházet z chování postav.“ 44)
- Opět Jiří Pavlovský upozorňuje na možnost změny rytmu. Stačí jen o trochu odložit vítězství, happy end, nějakou šťastnou událost. Nejvíc je to vidět na romantických komediích. Příklad za všechny: Ross v posledním díle Přátel vyzná Rachel lásku a ona stejně nasedne do letadla – aby si uvědomila, že Rosse miluje, a ještě narychlo vystoupila.
- Osvědčená stavba thrilleru podle Ondřeje Neffa je jít od katastrofy ke katastrofě. Vždycky ale musíme nechat hrdinům skulinku, kterou uniknou. Tuto metodu nelze praktikovat donekonečna. Nakonec hrdinové musí vyhrát – i kdyby při tom měli všichni zemřít. Jinak bude čtenář naštvaný.
- Můžete si dovolit udělat cokoliv. Ale musíte to logicky zdůvodnit a podat náležitou formou.
- Psát to, co už tu je, někdy nestačí. Přijít s něčím novým se vždycky počítá. Jenom to nepřežeňte s experimentalitou.
- Čtenáři milují překvapení – což se nejčastěji projevuje v závěru, kdy se nejvíce šachuje s nečekanými zvraty a odhaluje se, kdo je hodný a kdo zlý. Čtenáři ale také nemají rádi násilné zvraty. Pamatujte na oboje.
44) PAVLOVSKÝ, J. Prosté umění konverzace aneb Ukázky s přednáškou. Pevnost: měsíčník o fantasy, sci-fi a hororu. Praha 2006. č. 10. ISSN 1213-8251. s. 55.