Nemáte-li zrovna inspiraci, můžete využít cvičení, které nabízí František Hrdlička ve svém Průvodci po literárním řemesle.
Udělejte si tabulku o třech sloupcích: POSTAVA, PŘEDMĚT a PROSTŘEDÍ. „Pod každý nadpis (zprvu nezávisle na ostatních kolonkách) napište asi pět příkladů (výrazů), od nichž si slibujete dějové napětí. (…) Pak k sobě přiřaďte tři příklady (každý z jiné kolonky) a vymyslete příslušnou zápletku. Poznámka: Nevolte výrazy, které sugerují příliš jednoznačné vyznění (neuvádějte například Revolver a Pitevnu).“ 37)
Svého času jsem musel narychlo vymyslet jednu povídku, a uchýlil jsem proto se k tomuto způsobu. Z postav, které jsem si zvolil, si pamatuji jen jedinou, studenta. Jako předměty jsem si vybral klíč, auto, skříň. A prostředí: nemocnice, hrad a kostel. Dal jsem si dohromady studenta, auto a nemocnici a napsal jsem povídku o autu bez řidiče, které se zjevuje malému chlapci až do jeho dospělosti, přičemž jsem motiv nemocnice využil jen okrajově a okrajově jsem využil i kostela.
Při psaní povídky jsem porušil několik pravidel, které tato práce uvádí – čímž jenom dokazuji, že zde uvedená pravidla nejsou dogmaty. Kvalitu povídky nehodnotím, zmíním jenom, že mi všichni beta-čtenáři přiznali, že její závěr nečekali.
37) HRDLIČKA, F. Průvodce po literárním řemesle. 1. vyd. Praha: Votobia Praha, 2004. ISNB 80-7220-170-0. s. 29.