Maškarády
07.04.2014 13:26
Můj příběh začne v prostředku a na svém konci se propadne do začátku. Ve spirále bude pokračovat donekonečna – nebo do sebepohlcení. Příběhy života totiž nemají začátky a nemají ani konce. Vždycky tu bude něco před nimi a něco za nimi. Jsou nedůležité a nezáleží na ničem jiném než na nich.
A...
Brněnský anděl
03.06.2014 19:46
Barvy se roztříštily do šedi a smrti. V tichých krocích slyším padat prach. Pouťový kolotoč svět se vydává na cestu. Opilý námořník mi ukradl žaludek a zanechal mi svůj a
(krev, proč je kolem tolik krve?)
Skloní se ke mně, na hlavě plášť z havraních křídel, kosti pokryté sněhem. Za zády...
31.05.2014 12:08
Pic is from here
Větrný mlýn. Hřbitov duší se změnil v hřbitov kostí.
Víly se rozhodly, že peníze jsou důležitější než ony, a upsaly duše ďáblu. Sebevrazi – samy si na sebe upletly oprátku, ale vinit z toho budou svět.
Teď je mlýn horou, z které vytryskla láva....
11.04.2014 12:17
Tenhle dům je mojí duší. Má čtyři patra. Každé je krásné. Každé je jiné. Každé je marné. Propojené se svým okolím. Jedno z nich miluji, jedno z nich nenávidím, do jednoho se propadám a do jednoho z nich jsem nikdy nevstoupil. Udržuje si svoji zvláštní atmosféru jazzové Paříže,...
Próza
18.10.2012 19:31
1.
Bál teprve začínal, když jsme s lordem Patricijem Ornetem přijížděli k Paláci vědy a umění. Ani jsem nevěděl, co tu dělám. Zrovna jsem dokončoval katalog levého křídla jeho rozsáhlé knihovny, když za mnou přišel, ať se slušně obleču,...
08.10.2012 16:48
Vlak
Věřte tomu anebo nevěřte, je mi to jedno. Chci jenom říct, že tenhle příběh se skutečně stal a to 15. června 2009. Bylo mi osmnáct let. Maturita i skoro všechny přijímací zkoušky už byly za mnou; úspěchy střídala zklamání se zkurvenou pravidelností a já byl nervově...
01.07.2013 21:32
Moc nemusím Jiřího Kulhánka. Jsou zábavné a je to brak. Kdysi jsem si říkal, že něco takového dokáže napsat každý.
Nedokáže. Můj pokus dopadl všelijak, asi nemám dostatečně smysl pro humor. Ale stejně vám chci povídku nabídnout - je brutální, je vulgární a místy je to docela i...
Poezie
03.12.2013 09:25
Cesta jilmovím
Zkrátili jsme cestu jilmovím
a ve křoví
jsme osaměli.
Co dělali jsme, to už nepovím.
Nikdy se nedovím,
jestli toho želí.
Ztratili jsme cestu listovím
a rukama
se ve vlasy hráli.
Jestli ji znovu potkám,
potom vypovím,
že ji nechci znovu ranit.
03.12.2013 09:20
Bouřlivé plachtění
Červánků zapomnění
Pak rozplynulý sen
Se v nadechnutí změnil
Snad všechnu smůlu vyberem
Si teď a štěstí nazpaměť
Se nebudeme muset učit
Je zbytečné se vzpomínkami mučit
Lepší vyhlížet je nový den
A léčit utrápenou duši
03.12.2013 09:18
Když člověk od pýchy odvrátí se,
my bestie jdem o krok blíže,
když lidské srdce padne,
my bestie zvolna vadnem.
(není moje, tuším, že jsem to ukradl z první kapitolu neoficiálního překladu Bleache)
03.12.2013 09:17
Zvíře v díře kňučelo jak dítě, když mu výtah zmáčkne ruku
Lovec vdovec ve své hloupé pýše šeptal: „pojď ven kluku“
Pušky muška mířila. Puška je lepší luku.
A kňučí, šeptá, míří dlouho. Zavrčí medvěd, konec hluku.
03.12.2013 09:15
Modrá a žlutá se s růžovou střetla,
Smotala koudel, duhu upletla,
V stříbřivou pavučinu,
Dávám jí za příčinu,
Že mucha odsud neulétla.
Bláznivá vrána,
Mouchu si dala
Do zobáku,
Tak jako třpytku,
Do příbytku
Odnesla.
Modrá se se zlatou spletla,
Trochu mě spletla,
Stejně tak vránu
Pozoruji...
03.12.2013 09:11
V pochmurném jarním dni jsou stromy plné listí jako mrtvé kosti masa
Příliš netečný je dav když plísní básníka že mlád si píše epitaf
A strom už shnil a skryl se v písni
Budoucí jaro bude kvést plísní
A nemohu-li umřít mlád
Snad jako Rimbaud odpluji do dálav
03.12.2013 09:08
Podraz zeshora
malá náhoda
a nesplněný sen
je den
a noci plátky roztrhaly děti
ve větru tančí zlatovlásky
Jiříkové vichřicí se brodií
črtají touhy jenom bílou tuší
v doteku tuší beznaděj
a bez dotyku...?
Nejraději,
bych se ztratil o krok zpátky