Maškarády
07.04.2014 13:26
Můj příběh začne v prostředku a na svém konci se propadne do začátku. Ve spirále bude pokračovat donekonečna – nebo do sebepohlcení. Příběhy života totiž nemají začátky a nemají ani konce. Vždycky tu bude něco před nimi a něco za nimi. Jsou nedůležité a nezáleží na ničem jiném než na nich.
A...
Brněnský anděl
03.06.2014 19:46
Barvy se roztříštily do šedi a smrti. V tichých krocích slyším padat prach. Pouťový kolotoč svět se vydává na cestu. Opilý námořník mi ukradl žaludek a zanechal mi svůj a
(krev, proč je kolem tolik krve?)
Skloní se ke mně, na hlavě plášť z havraních křídel, kosti pokryté sněhem. Za zády...
31.05.2014 12:08
Pic is from here
Větrný mlýn. Hřbitov duší se změnil v hřbitov kostí.
Víly se rozhodly, že peníze jsou důležitější než ony, a upsaly duše ďáblu. Sebevrazi – samy si na sebe upletly oprátku, ale vinit z toho budou svět.
Teď je mlýn horou, z které vytryskla láva....
11.04.2014 12:17
Tenhle dům je mojí duší. Má čtyři patra. Každé je krásné. Každé je jiné. Každé je marné. Propojené se svým okolím. Jedno z nich miluji, jedno z nich nenávidím, do jednoho se propadám a do jednoho z nich jsem nikdy nevstoupil. Udržuje si svoji zvláštní atmosféru jazzové Paříže,...
Próza
18.10.2012 19:31
1.
Bál teprve začínal, když jsme s lordem Patricijem Ornetem přijížděli k Paláci vědy a umění. Ani jsem nevěděl, co tu dělám. Zrovna jsem dokončoval katalog levého křídla jeho rozsáhlé knihovny, když za mnou přišel, ať se slušně obleču,...
08.10.2012 16:48
Vlak
Věřte tomu anebo nevěřte, je mi to jedno. Chci jenom říct, že tenhle příběh se skutečně stal a to 15. června 2009. Bylo mi osmnáct let. Maturita i skoro všechny přijímací zkoušky už byly za mnou; úspěchy střídala zklamání se zkurvenou pravidelností a já byl nervově...
01.07.2013 21:32
Moc nemusím Jiřího Kulhánka. Jsou zábavné a je to brak. Kdysi jsem si říkal, že něco takového dokáže napsat každý.
Nedokáže. Můj pokus dopadl všelijak, asi nemám dostatečně smysl pro humor. Ale stejně vám chci povídku nabídnout - je brutální, je vulgární a místy je to docela i...
Poezie
08.10.2012 16:28
Tak jako kdybychom tužkou táhli, s naostřeným břitem,
A otvírali propast zalitou krví, vedoucí do neznáma,
a vstupovali do ní slepě, pádem, bez návratu
Ozbrojený jenom ocelovým štítem,
Ukrytým pod skořápkou netečnosti masky,
Odrážejíc všechno světla do stran jako...