Maškarády
07.04.2014 13:26
Můj příběh začne v prostředku a na svém konci se propadne do začátku. Ve spirále bude pokračovat donekonečna – nebo do sebepohlcení. Příběhy života totiž nemají začátky a nemají ani konce. Vždycky tu bude něco před nimi a něco za nimi. Jsou nedůležité a nezáleží na ničem jiném než na nich.
A...
Brněnský anděl
03.06.2014 19:46
Barvy se roztříštily do šedi a smrti. V tichých krocích slyším padat prach. Pouťový kolotoč svět se vydává na cestu. Opilý námořník mi ukradl žaludek a zanechal mi svůj a
(krev, proč je kolem tolik krve?)
Skloní se ke mně, na hlavě plášť z havraních křídel, kosti pokryté sněhem. Za zády...
31.05.2014 12:08
Pic is from here
Větrný mlýn. Hřbitov duší se změnil v hřbitov kostí.
Víly se rozhodly, že peníze jsou důležitější než ony, a upsaly duše ďáblu. Sebevrazi – samy si na sebe upletly oprátku, ale vinit z toho budou svět.
Teď je mlýn horou, z které vytryskla láva....
11.04.2014 12:17
Tenhle dům je mojí duší. Má čtyři patra. Každé je krásné. Každé je jiné. Každé je marné. Propojené se svým okolím. Jedno z nich miluji, jedno z nich nenávidím, do jednoho se propadám a do jednoho z nich jsem nikdy nevstoupil. Udržuje si svoji zvláštní atmosféru jazzové Paříže,...
Próza
18.10.2012 19:31
1.
Bál teprve začínal, když jsme s lordem Patricijem Ornetem přijížděli k Paláci vědy a umění. Ani jsem nevěděl, co tu dělám. Zrovna jsem dokončoval katalog levého křídla jeho rozsáhlé knihovny, když za mnou přišel, ať se slušně obleču,...
08.10.2012 16:48
Vlak
Věřte tomu anebo nevěřte, je mi to jedno. Chci jenom říct, že tenhle příběh se skutečně stal a to 15. června 2009. Bylo mi osmnáct let. Maturita i skoro všechny přijímací zkoušky už byly za mnou; úspěchy střídala zklamání se zkurvenou pravidelností a já byl nervově...
01.07.2013 21:32
Moc nemusím Jiřího Kulhánka. Jsou zábavné a je to brak. Kdysi jsem si říkal, že něco takového dokáže napsat každý.
Nedokáže. Můj pokus dopadl všelijak, asi nemám dostatečně smysl pro humor. Ale stejně vám chci povídku nabídnout - je brutální, je vulgární a místy je to docela i...
Poezie
18.04.2014 14:58
Svítání setřelo smích
mi ze rtů. Jezdec na saních
pohřbil mě v závěji těžkého smutku.
Ty zavřela jsi okno své.
Já osaměl a ze zármutku
oddal jsem se v hořký sen
o zlatostříbrém vlasu tvého zpěvu
rozpitým v oblaka labutí. Něhu
nemám v těle velkou, nic mě k ní...
16.04.2014 00:53
Protáhla ses klíčovou dírkou.
Stínová podvodnice. Měsíční škvírkou
špehuji slzy. Komu´s je dala?
Srdce nenasytné, čehopak si dneska žádá?
Upletlas mi, podvodnice, na můj rozum smyčku.
Polibků dášna tisíc, však přede mnou kličku
vytočíš na bruslích z ledu, zanecháš jen třasotřpyt.
A že neznám...
13.04.2014 16:46
Uplakaná slova splynou
slinou do čaje.
"Řekni, nemá jinou?
Řekni, jaká je?"
Nevnímáš hřebík zimy
zkutý větrnými mlýny.
Třesu se Tvými spleene.
V odlesku zimy hledím do kraje.
11.04.2014 12:15
Zrozená? Ne. Spíše stvořená slzami.
Víla, která se divoženkou stala.
Muži ovládána, muži brána,
prohrála, na kolena padla.
Zvedla se, byť na zemi zůstat chtěla.
Zvedla se, ale nezapomněla.
A každý dotyk je pro ni jako trn.
Tak sama kouše. Myslí dotýká se strun
a s větrem do tance se každou...
11.04.2014 12:11
Život…
I když svíce dohořívá
Moje krev je ještě živá
Dívám se na ni
Třeba se na mě taky dívá
Mám toho dost
proč svět se pořád točí?
Řekni mi
proč Ti tečou slzy z očí?
Nebudu zpívat
chci tě jen svírat
přišel jsem zpátky
staré rány otevírat…
11.04.2014 12:08
Smysl se ztrácí
Absolutní nejistota bude odpovědí
Jsem to já kdo nikdy nechtěl odpovědi
Dnes bych je toužil znát
Ať už jsou jakékoliv
Mám snad podle nich volit?
Vždyť možnost volby je lidstvu největším prokletím
Ne já to ty jsi prokletá
Vždyť na mém rozhodnutí stejně nezáleží
Srdce se stalo zátěží...
11.04.2014 09:09
Povinován formě
Seifert obrací se v hrobě
Zatímco s rozervanou duší
Prosím ho o pomoc na vrata ráje buším.
Protože obvykle nemám štěstí
Andělé dají mi ránu pěstí
Než by mi dali naději,
Skopnou mě z oblak raději
Naštěstí nemám srdce
Bodají dýkou o to prudčeji.
Snaží se prorazit mou...