Maškarády
07.04.2014 13:26
Můj příběh začne v prostředku a na svém konci se propadne do začátku. Ve spirále bude pokračovat donekonečna – nebo do sebepohlcení. Příběhy života totiž nemají začátky a nemají ani konce. Vždycky tu bude něco před nimi a něco za nimi. Jsou nedůležité a nezáleží na ničem jiném než na nich.
A...
Brněnský anděl
03.06.2014 19:46
Barvy se roztříštily do šedi a smrti. V tichých krocích slyším padat prach. Pouťový kolotoč svět se vydává na cestu. Opilý námořník mi ukradl žaludek a zanechal mi svůj a
(krev, proč je kolem tolik krve?)
Skloní se ke mně, na hlavě plášť z havraních křídel, kosti pokryté sněhem. Za zády...
31.05.2014 12:08
Pic is from here
Větrný mlýn. Hřbitov duší se změnil v hřbitov kostí.
Víly se rozhodly, že peníze jsou důležitější než ony, a upsaly duše ďáblu. Sebevrazi – samy si na sebe upletly oprátku, ale vinit z toho budou svět.
Teď je mlýn horou, z které vytryskla láva....
11.04.2014 12:17
Tenhle dům je mojí duší. Má čtyři patra. Každé je krásné. Každé je jiné. Každé je marné. Propojené se svým okolím. Jedno z nich miluji, jedno z nich nenávidím, do jednoho se propadám a do jednoho z nich jsem nikdy nevstoupil. Udržuje si svoji zvláštní atmosféru jazzové Paříže,...
Próza
18.10.2012 19:31
1.
Bál teprve začínal, když jsme s lordem Patricijem Ornetem přijížděli k Paláci vědy a umění. Ani jsem nevěděl, co tu dělám. Zrovna jsem dokončoval katalog levého křídla jeho rozsáhlé knihovny, když za mnou přišel, ať se slušně obleču,...
08.10.2012 16:48
Vlak
Věřte tomu anebo nevěřte, je mi to jedno. Chci jenom říct, že tenhle příběh se skutečně stal a to 15. června 2009. Bylo mi osmnáct let. Maturita i skoro všechny přijímací zkoušky už byly za mnou; úspěchy střídala zklamání se zkurvenou pravidelností a já byl nervově...
01.07.2013 21:32
Moc nemusím Jiřího Kulhánka. Jsou zábavné a je to brak. Kdysi jsem si říkal, že něco takového dokáže napsat každý.
Nedokáže. Můj pokus dopadl všelijak, asi nemám dostatečně smysl pro humor. Ale stejně vám chci povídku nabídnout - je brutální, je vulgární a místy je to docela i...
Poezie
13.05.2014 13:46
Neztratit
… zůstává idea vetkaná do kůže plamenem
Zachránit
uchovat, stejně to nesvedem´
Vyvrátit
žárlivost kterou svým pohledem
Rozdmýcháš
u lidí které nedovedeš
Milovat.
Proč je největší přirozeností člověka všechny kolem sebe zraňovat?
13.05.2014 13:43
Pravda je lží
Nechci to měnit
Jestli něco nejvíc bolí jsou to odpovědi.
Radostí smutek
Smutkem jest stesk
Bolest kane z očí žal dosud neodtek
Hazard je hrou
tak jako láska
I když Tě miluji nechci jít za Tebou
Smutek pro tu
které srdce praská
A tak Boha prosím ať mě vlastní city nepodvedou.
13.05.2014 13:42
Vztekem smáčeny
deštěm tkány
milenky stranou odkopány
se k pomstě světem probíjí
protože slova je bijí
pomstou se opily
A tak střež se splátky nenávistí hnané ženy
je jako pavouk chtivá žaláře má upleteny
falší Tě sváže odkáže zapomnění
Sleduj svíce Ti dohořívá.
Pavouk se blíží Z kusadel...
13.05.2014 13:37
Vem´ srdce mé a otevři co schránku pokladní
jak žena když se šperky zdobí z rána
Takže vezmi srdce mé a otevři co schránku pokladní
a vlož do něj srdce své
jak když se dárek do krabičky dává
a je to nádherné
A proto vezmi srdce mé a otevři jak schránku pokladní
a vlož do něj srdce své jak...
28.04.2014 10:26
Tak tedy sbohem osude můj příští
Vzpříčily pryčny cestu k oblakům
Spletených slovy co jsou z vysoké dívčí
Ukrytých ve lživém povlaku
20.04.2014 17:39
Další vzpomínka na Bulharsko. Abych nebyl obviněn, že píšu jen melodramatický sračky, tak je tu jedna vulgární sračka:
REF:
Šťastnej jak to štěně, když ho drbeš za ušima,
neboj bejby, o nic nejde, je to jenom psina.
Šťastnej jak to štěně, když ho drbeš na ocase,
neboj bejby, nemysli si, že...
18.04.2014 15:03
Tahle není moje, ale je od jedné kamarádky...
Neklid… co rozechvívá duši,
touha… jarních ptáků letících za obzor,
strach… že cosi podstatného proklouzává mezi prsty,
pochyby… zda čas není promrhán,
maska… pro všechny kolembdícíí,
chuť… roztáhnout křídla and feel infinitive.
Fell infinitive a...